Historie Společnosti pro Moravu a Slezsko (SMS)

Vznik v období Pražského jara 1968

Společnost pro Moravu a Slezsko (SMS) byla založena v Brně pod vlivem událostí tzv. Pražského jara 20. května 1968 významnými osobnostmi vědeckého, kulturního a politického života na Moravě, především z řad technické, přírodovědecké a humanitní inteligence. Mezi ně patřil např. rektor Masarykovy univerzity (tehdy UJEP) prof. Theodor Martinec, prorektor Vysokého učení technického prof. Miroslav Nechleba nebo bývalý děkan právnické fakulty prof. Vladimír Kubeš. V období uvolnění politických a společenských poměrů si vytyčili za cíl obnovit násilně zrušenou samosprávu Moravy a Slezska komunisty v roce 1948.

Mluvčím společnosti se „pozvolna stával“ psycholog a později i politik PhDr. Boleslav Bárta. Společnost v diskusi o budoucím státoprávním uspořádání Československa prosazovala ideu trojfederace Čech, Moravy se Slezskem a Slovenska (tzv. trialismus). Do Společnosti masově vstupovali nejen jednotlivci, ale také společenské organizace a dokonce i průmyslové podniky a výrobní závody z Moravy a Slezska. V srpnu roku 1968 měla Společnost již 200 000 členů a více než 600 místních a závodních výborů. Vedení Společnosti sídlilo v přízemních místnostech Etnografického ústavu Moravského muzea v paláci U Šlechtičen v tehdejší Gagarinově (dnes Kobližné) ulici v Brně. Společnost neprosazovala myšlenku samostatného moravského národa, jen samosprávné uspořádání Československa na historickém zemském principu. Počátkem roku 1969 začala Společnost vydávat vlastní časopis M-týden.

Společnost vydala výzvu Všem Moravanům, v níž vyzývala k podpoře snah o samosprávu Moravy a Slezska. K výzvě se připojily třeba Jihomoravské cukrovary Uherské Hradiště nebo Vinařské závody Mikulov. Zakrátko poté vydala Moravskoslezskou deklaraci, ve které prosazovala mimo jiné takovou formu státní organizace, která by v žádné části společnosti "nevyvolávala hromadné pocity křivdy…“ Dále vydalo i Provolání k slovenskému národu, v něm se odvolávalo „na tradiční přátelství mezi slovenským a moravským lidem“ s cílem získat Slováky pro myšlenku zemského uspořádání.

Společnost získala podporu nejen obyvatel tehdejších krajů Jihomoravského a Severomoravského, ale rovněž obyvatel Dačicka, Svitavska a Moravskotřebovska, kteří byli od roku 1960 administrativně připojeni k Jihočeskému a Východočeskému kraji.

Koncepce československé trojfederace

V průběhu léta 1968 před invazí vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968 požadovali představitelé Společnosti pro Moravu a Slezsko plebiscit o samosprávném postavení Moravy a Slezska. V srpnu vydali programový materiál Trojdílné uspořádání státu. Tento návrh, na kterém se významně podílel bývalý děkan Právnické fakulty Masarykovy univerzity a profesor občanského práva a právní filozofie Vladimír Kubeš, nesouhlasil s tehdy prosazenou koncepcí československé federace, která tehdy v dualistické formě (dva celky Čechů a Slováků) byla hodnocena jako „nedostatečná pro odstranění centralismu a pro rozvoj svébytného a relativně soběstačného celku Moravy a Slezska“. Návrh proto prosazoval Československou federativní socialistickou republiku (ČSFSR) národnostně tvořenou dvěma národy (Češi a Slováci) a národnostními skupinami a státoprávně tvořenou třemi republikami: „českou“', „moravskoslezskou“' a „slovenskou“. Zdůrazňoval tak i další principy federalizace:

  • princip geografický (povodí řek, nížiny, hraniční vrchoviny a hornatiny)
  • princip ekonomický – propojenost, oddělenost a svébytnost moravskoslezských aglomerací a infrastruktury
  • princip historický – postavení Moravy nebylo náhodné, vyplývalo z reálných životních podmínek a po staletí se dokázalo udržet
  • princip kulturní – specifičnost Moravy a Slezska
  • princip psychologický a sociologický – identifikace s etnicko-sociální pospolitostí

Správní soustava tří republik (s republikovými vládami a parlamenty, federální vládou a parlamentem) by byla tvořena okresními, městskými a místními národními výbory. Okresy byly v návrhu prosazovány menší než tehdejší okresy z roku 1960, tedy cca 50 000 obyvatel se sídelním městem s 15 000 obyvateli (výjimečně v horských oblastech i 30 000 obyvatel se sídelním městem se 7 500 obyvateli).

Do kompetence federálních orgánů byla navrhována oblast měnová, celní, koncepce hospodářského rozvoje federace, zásady soustavy daní a odvodů, cenové a mzdové politiky, zahraničního obchodu, sociálně-ekonomických informací, sociální a důchodové politiky, federálního rozpočtu, řízení hospodářských organizací přesahujících rámec země a správy státních rezerv.

Moravské aktivity však v Čechách, především v Praze, nebyly brány vážně a budoucí uspořádání státu bylo zformováno výhradně na národnostním principu. Pražští odpůrci moravské zemské samosprávy argumentovali, že se jedná jen o brněnskou iniciativu. Tento argument však nebyl pravdivý. Například ve druhé polovině července roku 1968 se pro obnovu Moravy a Slezska postavil i celozávodní výbor KSČ ve Vítkovických železárnách v Ostravě. Přesto se vedení Společnosti alespoň snažilo prosadit zemské samosprávné uspořádání v rámci nově vznikající České socialistické republiky v nové československé federaci. Ani s tím však neuspěli. V říjnu roku 1968 Národní shromáždění schválilo ústavní zákon o československé federaci na národnostním a dualistickém podkladě a s krajským zřízením, které nerespektovalo historické zemské hranice Moravy a Československého Slezska.

Obnovení Společnosti po roce 1989 a vznik HSD-SMS

Po listopadu 1989 byla činnost Společnosti pro Moravu a Slezsko obnovena 31. prosince 1989 a 1. dubna 1990 v Kroměříži u příležitosti tzv. Moravskoslezské neděle bylo založeno politické hnutí s názvem Hnutí za samosprávnou demokracii - Společnost pro Moravu a Slezsko (HSD-SMS), které významně uspělo v prvních svobodných volbách v červnu roku 1990 (10,3% hlasů do České národní rady) a stalo se třetí nejsilnější politickou formací v České Republice. Vedle HSD-SMS byly založeny i další organizace v rámci moravského hnutí se zřetelnějším zastáváním koncepce samostatného moravského národa, které se Společnost pro Moravu a Slezsko zprvu spíše vyhýbala. Ani tentokrát se ovšem myšlenku československé trojfederace nebo obnovení zemského zřízení nepodařilo prosadit.

Po rozpadu Československa

V roce 1992 se Společnost nadále osamostatnila jako nestranické občanské sdružení a s Hnutím za samosprávnou demokracii Moravy a Slezska jen volně spolupracovala. Prostřednictvím poslanců v Poslanecké sněmovně zvolených za HSD-SMS se jí podařilo získat dotaci, z níž podporovala projekty jako Kronika Velké Moravy, Moravské letopisy, Svatopluk Veliký, král Moravanů a Slovanů, podpora výzkumu ve znojemské rotundě apod.

V roce 1998 Společnost vydala brožuru Poznatky o územněsprávním členění státních teritorií s doporučením pro Českou Republiku, jejímž autorem byl doc. Ing. Arch. Zdeněk Malík, CSc. Materiál reagoval na schválení Ústavního zákona o vytvoření vyšších územních samosprávných celků z roku 1997, který obsahoval členění České Republiky na 14 krajů. Tento materiál kritizoval nově vzniklé kraje jako příliš malé, drahé, podporující byrokratický centralismus a v rozporu s regiony zemí Evropské Unie, které jsou mnohem větší a silnější. Jako alternativu navrhoval členění České Republiky na 4 územně samosprávné zemské celky. Tento počet vycházel mimo jiné s obav z dalšího dualismu po rozpadu československé federace. Tento návrh se však nepodařilo prosadit a Česká Republika je od roku 2000 členěna na 14 krajů, které nerespektují historické ani přirozené hranice mezi Čechami, Moravou a Slezskem a jejichž bezmocnost a nehospodárnost je stále více zřejmá.

Současnost

V současné době prochází Společnost pro Moravu a Slezsko generační obměnou. V roce 2012 se rozhodla podpořit projekt na podporu slezského uvědomění a identity „Slezsko.net“. Zároveň podporuje elektronické zveřejňování materiálů z historie moravského hnutí, zejména státoprávní koncepce z let 1968 a 1990. Na Moravě podporuje aktivity dalších pomoravských organizací – Moravské národní obce (MNO) nebo Moravskoslezské akademie (MSA) a je otevřena i dalším promoravským nestranickým subjektům na zemské i národní bázi.

Zdroje

  • Malík, Zdeněk (1998): Poznatky o územněsprávním členění státních teritorií s doporučením pro Českou republiku. Dostupné online: http://www.moravskoslezskaakademie.cz/msadoc/Mal_C.pdf
  • Pernes, Jiří (1996): Dějiny moravanství. Brno: Barrister & Principal.
  • Společnost pro Moravu a Slezsko (1968): Trojdílné uspořádání státu. Návrh na rovnoprávné postavení Moravy a Slezska. Brno: Index.
  • Interní dokumenty SMS (1992-2012)