Anotace konference „Perspektivy veřejné správy na Moravě a ve Slezsku“
Napsal Vojtěch Říha dne .
Pořadatel: Společnost pro Moravu a Slezsko, z. s. Termín: pátek, 28. května 2021 Místo konání: Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity, Gorkého 10, Brno
Odborná konference „Perspektivy veřejné správy na Moravě a ve Slezsku“ si klade za cíl představit problematiku vývoje státní správy a samosprávy na Moravě a ve Slezsku v co možná největší šíři od prvních počátků organizované správy v období raného středověku až po současnost a perspektivy budoucího vývoje. Konference slibuje pestré zaměření z hlediska širokého chronologického i tematického záběru.
Moravské odpoledne se vydařilo. Děkujeme všem za účast a těšíme se příští rok!
Napsal Petr Konečný dne .
V sobotu 19. září se v Brně konalo přátelské setkání příznivců Moravy s názvem Moravské odpoledne. Akci pořádala Společnost pro Moravu a Slezsko ve spolupráci s dalšími moravskými organizacemi. Děkujeme všem účastníkům a těšíme se na příští ročník!
O Moravském odpoledni, které letos navázalo na tradiční Den za Moravu, píší v reportáži Zprávy z Moravy. Děkujeme všem účastníkům, zvláště těm, kteří se podíleli na organizaci. Již nyní počítáme s tím, že příští rok akce proběhne znovu, tentokrát ve větším formátu.
Pozvánka na Moravské odpoledne, sobota 19. září 2020
Napsal Petr Konečný dne .
Vážení přátelé,
přijměte naše srdečné pozvání na Moravské odpoledne. Přátelské setkání všech příznivců Moravy proběhne v sobotu 19. září od 15 hod. Těšit se můžete na představení aktivit moravských organizací, včetně Společnosti pro Moravu a Slezsko, i na zábavu u vína, hudby a sportu. Volejbalový areál CITY BEACH Brno se nachází nedaleko autobusového nádraží Zvonařka. Akce, která navazuje na dopolední Den za Moravu, je tedy vhodná i pro přespolní.
Jak to bylo s kraji a zeměmi na našem území
Napsal David Unger dne .
Nedávno se někteří z nás zúčastnili voleb do krajských zastupitelstev. Při té příležitosti si dovolím připomenout bouřlivý vývoj krajského a zemského uspořádání v naší historii.
Od pádu Velké Moravy na počátku 10. století byla severní půle Moravy s centrem v Olomouci pod správou přemyslovských knížat z Čech. Jižní polovinu Moravy připojili Přemyslovci až po roce 1019 a zřídili zde systém správních údělů pro mladší členy přemyslovského rodu. "Dvojí" Morava, totiž olomoucký úděl a úděl brněnsko-znojemský, pak fungovala po celý zbytek 11. a ve 12. století.
Po roce 1182 bylo území Moravy správně sjednoceno do jediného markrabství. Státoprávní reformou krále a markraběte Karla (později císaře Karla IV.) z roku 1348 bylo Moravské markrabství ustanoveno jako nezcizitelné léno krále českého, součást svazku zemí Koruny české. Takto bylo vnímáno vlastně až do vzniku Československé republiky v roce 1918, který proběhl revolučně, tedy bez souhlasu zemských sněmů Čech, Moravy a Rakouského Slezska. Po oněch téměř 800 let Morava a Slezsko existovaly více méně na Čechách nezávislé – měly své zákony, soudnictví a vládu v čele se zemským hejtmanem. V některých převratných dobách si Morava šla zcela vlastní cestou (v dobách husitských, před nástupem Jagellonců nebo před bitvou na Bílé hoře). Po zrušení České dvorské kanceláře v roce 1749, která sídlila v Praze, měly Čechy a Morava společnou jen osobu panovníka a úřady ve Vídni.
Rozšířeným omylem je označení Českého království ve smyslu všech zemí Koruny české, přitom České království až do roku 1918 zahrnovalo pouze Čechy, nikoli Moravu a Slezsko.
Proč vlastně vlály pátého července moravské vlajky?
Napsal David Unger dne .
Velkorysost, s jakou většinově Moravané odložili vlastní identitu pro záchranu jednotného českoslovanského národa, se nesetkala s velkorysostí u slovanských bratrů z Čech. Moravské vlajky, které zavlály na moravských radnicích, jsou voláním po různosti.
Letos na den sv. Cyrila a Metoděje, patronů Moravy, na více než 220 radnicích zavlály vedle státních vlajek České republiky i historické moravské zemské vlajky. Vlajku vyvěsily radnice po celé Moravě od nejmenších obcí přes Velehrad nebo Křižanov až po města jako Uherský Brod, Moravské Budějovice, Šumperk, Břeclav a Brno i s jihomoravským hejtmanstvím. Včetně Dačic, moravského města ex offo v Jihočeském kraji, a také Jindřichovic pod Smrkem v severních Čechách. Jaký má tato akce smysl?
