Na silnicích se objevila hranice Čech a Moravy, za nápisy stojí příznivci moravské samosprávy

MoravaHranice

Příznivci obnovy samosprávné Moravy po roce opět namalovali na silnicích na pomezí Čech a Moravy nápisy připomínající průběh tradiční zemské hranice. Cílem je upozornit na fakt, že ani 31 let od pádu totalitního režimu nedošlo k obnovení zemské samosprávy. K akci se přihlásila Společnost pro Moravu a Slezsko (SMS).

Podle jejího předsedy Ondřeje Mlejnka se jednalo o aktivitu členů a příznivců Společnost pro Moravu a Slezsko. „Nápisy označující zemskou hranici Čech a Moravy se na silnicích objevily už loni. Jsme rádi, že i letos došlo k připomenutí skutečnosti, že tu existují tradiční země, jak o tom ostatně hovoří preambule Ústavy, navzdory nesmyslným hranicím současných krajů,“ uvedl Mlejnek.

Datum 1. května vychází z tradice, podle které na Moravě v noci z 30. dubna na 1. května dochází k pomalování ulic a silnic. Většinou tyto nápisy hlásají něco, o čem všichni vědí, ale moc se o tom z různých důvodů nemluví. Například i proto, že vrchnost nechce, aby se o tom mluvilo.

Podle informací od moravských patriotů i řidičů projíždějících danými úseky byly takto označeny téměř všechny důležité “přeshraniční” komunikace na území Kraje Vysočina a v Jihočeském kraji. V loňském roce měla akce úspěch například v Pardubickém kraji, kde v reakci na nápisy došlo k oficiálnímu označení hranice mezi Čechami a Moravou prostřednictvím informačních silničních cedulí. „Proto jsme také poprosili moravské patrioty, aby letos vynechali Pardubický kraj, kde k označení hranice Čech a Moravy již došlo,“ upřesnil Mlejnek.

SMS loni oslovila také vedení kraje Vysočina, zda by podpořil oficiální označení hranice, podobně jako se stalo v Pardubickém kraji. Narazila však na zamítavý postoj tehdejšího hejtmana Jiřího Běhounka (ČSSD) a k umístění informačních cedulí zde zatím nedošlo, stejně jako v případě Jihočeského kraje. „Věříme, že současné vedení kraje by mohlo postoj přehodnotit a k průběhu historické zemské hranice se nějakým viditelným způsobem přihlásit,“ dodal Mlejnek s tím, že aktivita zaznamenala podporu od lidí z moravské i české strany hranice.

Historická hranice mezi Čechami a Moravou je symbolem tradičního zemského členění našeho státu.  Podle SMS i dalších moravských organizací je zásadní chybou, že současné uspořádání státu tuto hranici ignoruje a ani se její existence nijak nepřipomíná, jako by šlo o něco závadného. V jejím zviditelňování plánují pokračovat, dokud se toho nechopí stát nebo příslušné samosprávy.

Moravské odpoledne se vydařilo. Děkujeme všem za účast a těšíme se příští rok!

V sobotu 19. září se v Brně konalo přátelské setkání příznivců Moravy s názvem Moravské odpoledne. Akci pořádala Společnost pro Moravu a Slezsko ve spolupráci s dalšími moravskými organizacemi. Děkujeme všem účastníkům a těšíme se na příští ročník!

O Moravském odpoledni, které letos navázalo na tradiční Den za Moravu, píší v reportáži Zprávy z Moravy. Děkujeme všem účastníkům, zvláště těm, kteří se podíleli na organizaci. Již nyní počítáme s tím, že příští rok akce proběhne znovu, tentokrát ve větším formátu.

Pozvánka na Moravské odpoledne, sobota 19. září 2020

MoravaMoravské odpoledneAkce

Vážení přátelé,

přijměte naše srdečné pozvání na Moravské odpoledne. Přátelské setkání všech příznivců Moravy proběhne v sobotu 19. září od 15 hod. Těšit se můžete na představení aktivit moravských organizací, včetně Společnosti pro Moravu a Slezsko, i na zábavu u vína, hudby a sportu. Volejbalový areál CITY BEACH Brno se nachází nedaleko autobusového nádraží Zvonařka. Akce, která navazuje na dopolední Den za Moravu, je tedy vhodná i pro přespolní.

Kde hledat v krizi rozumné úspory?

Slezskokrizeúsporykrajestát

Vláda i parlament, aby „zachránili“ stát před finanční krizí, zarputile šetří na nesprávných místech. Přitom přímo na očích ministrům i poslancům leží několik miliard úspor ročně a to bez jakýchkoli sociálních nebo ekonomických rizik!

Tento malý stát s pouhými deseti a půl miliónem obyvatel byl v roce 2001 administrativně rozčleněn na celkem 14 krajů s nesrovnatelnými rozlohami a počty obyvatel. Jedním z nich je Hlavní město Praha, která má rovněž statut kraje. Následně, v roce 2003, byly administrativně zrušeny okresní úřady. Ty tvořily a všude jinde tvoří základní článek veřejné správy, který umožňoval – jako občanům nejbližší – řešení většiny jejich vazeb na veřejnou správu a současně přehledně soustřeďoval i umístění dalších nezbytných veřejných služeb státu co nejblíže občanům. Přitom tato krajská (a „bezokresní“) struktura, která je v Evropě ojedinělá, nemá žádný racionální základ ani odůvodnění své existence. Nevychází ani ze zeměpisných (geomorfologických), ani ekonomických, ani demografických, ani historických principů, naopak tyto ani v nejmenším nerespektuje. Důvodem a výchozím principem vzniku takových „krajů“ byl pouze lobbying ambiciózních kmotrů větších okresních měst na úkor menších a politické čachry poslanců parlamentních stran.

Pokračovat ve čtení